Historický kontext a mýtus kreativity

by admin on 03/17/2015

Předtím, než dokážeme naplno ocenit současný vědecký výzkum a od druhé poloviny 20. století1)SIMONTON, The Psychology of Creativity: A Historical Perspective, s. 3 stále vzrůstající plodnost akademického diskurzu na téma kreativity, musíme se ponořit do mytologie, které se kolem kreativity a kreativních jedinců vytvořila. Tato historická exkurze nám ukáže, že koncept kreativity je historicky velice nestabilní a úzce provázán s tím, jaké historické, sociální a kulturní prostředí byly v určitém okamžiku dominantní. Současný výzkum jednoznačně souhlasí s tím, že pro porozumění kreativitě nestačí nejen zkoumat faktory ovlivňující kreativitu jedince, ale též brát v potaz kontext, ve kterém jedinec tvoří. Tento přístup podpořil vznik mnoha nových holistických, systémových teorií, včetně evolučních pohledů, které vidí kreativní myšlení především ve světle darwinovských procesů, případně teorií, které nahlížejí na vývoj kreativního myšlení jako ekologii kreativity.

Poznámky   [ + ]

1. SIMONTON, The Psychology of Creativity: A Historical Perspective, s. 3
No Comments

T. S. Eliot, evoluce a kreativita

by admin on 03/1/2015

Že ona neposedná náchylnost ke kreativní činnosti je přenositelná napříč médii bylo dokázáno empiricky i teoreticky. Až příliš často vídáme jednotlivce, jejichž hlavní fokus kreativity je doprovázen dodatečnými svalovými vlákny vědomí, které se mohou upnout i na doplňkové působnosti. Einstein nedal dopustit na své housle, William Blake zas definoval romanticismus po peru i po štětci, Goethe byl poslední univerzální génius (Serge Gainsbourg také mnohé zkusil) a ruská avantgarda razila svou vizi všemi možnými způsoby. Nemůžeme si nepovšimnout, že kreativita se rozplývá především v podobných nádobách: vizuální umělec zakusí sochařství, malbu, architekturu, design; hudebník bude sečtělý v mnoha nástrojích; a literát může psát poezii pro vzdělané, elitní obecenstvo nebo scénáře pro masovou konzumaci pro sobotní večery. Není tak náhoda, že existuje teoretické pojednání zabývající se poezií, jehož tezi můžeme bez výčitek aplikovat na kreativní činnost obecně.

No Comments

Creationists are not designers

by admin on 11/14/2014

Creationists are not designers, nor have they ever studied how the process of design actually works. But creationists, proponents of intelligent design have one truism on their side: things are not created ex nihilo.

Who could blame them? The teological argument goes back to as far as Plato, who himself was famously critical of the majority of Arts (for the argument’s sake, let’s refrain from discussing whether design is really art or not), especially the puritan’s favourite sweethearts: poetry and painting. The ignorance of intellectuals in design matters is also seen in the “creation” of the watchmaker argument which was meticuously “designed” by Paley. He asserts that the watch exhibits analogous complexity when compared to the Universe and as it would be preposterous to assume that the atoms forming the watch just happened to assemble together by sheer chance, the same improbability must be taken into account when talking about the inception of our universe.

No Comments

Of the Art and Culture in (Brave New) World

by admin on 03/25/2014

“They don’t care where you were born, just how.” (Gattaca)

Aldous Huxley was born into a family whose eminence was indisputable. In fact, there have been only few other lineages which “produced” more Nobel Prize laureates, as it is the instance of the incubator for highly functional individuals – the Curie’s. Huxley’s family gave rise to prominent scientists too. In particular, Julian, Aldous’ brother, was academically involved in the evolutionary biology and eugenics, which certainly had a considerable influence on Huxley the writer. We will not be far from the truth if we posit that the novel Brave New World could be regarded for Huxley as a material wherein he could apply his philosophical and scientific observations on the subject of eugenics and human population – a literary work in which the natural selection is substituted and subjugated by the needs of a totalitarian state. Without diminishing Huxley’s genius, it is almost a miracle that there could be a person without the benefit of Huxley’s stimulating background who did write on the same topic and much more importantly, several years earlier than Huxley himself. As George Orwell pointed out in his review of We, as one of the first who noticed the striking similarity, Huxley must have been partially influenced by Zamyatin’s novel. Orwell writes that: “The atmosphere of the two books is similar, and it is roughly speaking the same kind of society that is being described though Huxley’s book shows less political awareness and is more influenced by recent biological and psychological theories.” (Orwell)

No Comments

Zápisky z: Lev Manovich – The Language of New Media (Úvod)

by admin on 03/1/2014

Introduction

Manovich popisuje jak nastoupil na matematickou střední školu, které měla rozšířený sylabus o programování, přestože se původně chtěl stát malířem. V dnešní době až komicky působí výuka programování, ve které první dva roky studenti neviděli nic, co by aspoň vzdáleně připomínalo počítač a veškeré “programování” probíhalo na papíře. Doslova. Učitel známkoval takovéto programy stylem, kdy snižoval hodnocení za zapomenuté středníky a jiné provinění, na které nás dnes během milisekund upozorní náš oblibený editor či IDE. Po dvou letech, Manovich pokračuje, skutečně uviděli počítač na místě, pro které bylo standardně potřeba míti povolení. Nicméně při zadání programu se nic nestalo, neboť Manovich (a ostatní nejspíše také) viděli klávesnici poprvé v životě a tak místo “nuly” zadával(i) “O”.

No Comments

The World Without the Internet – The influence of technology on education, economy and our thinking

by admin on 02/10/2014

To envisage our world and society without the global network which interconnects almost the entire planet is an act requiring a creative mind, for this imaginary scenario contradicts the ingrained stereotypes and paradigms to which we have been constantly reacting and accustoming since the 1990s. In fact, some of us, especially the younger generation born after 2000s, have only a vague notion of how the world could function without an instant access to any kind of information which has been digitalised. Indeed, it is information and the ability to digitalise – that is the method in which the analogue and continuous is transformed by the process of sampling and quantisation into discrete and mathematically formal “chunks” that our electronic pets can understand – which describes 1 the whole age, the Information Age. But such a paradigm shift is not uncommon, quite the contrary. Everytime science produces new technology, a new medium which connects and brings people a bit closer to one another, we tend to feel nostalgic and look back, perhaps try to “reestablish” lost conversations with ourparents and grandparents in order to inquiry on how the older generations could live happily without the latest technology. The Internet and new media which have emerged, however, seem to be of a greater significance than the traditional “old media” of print, radio and television. While the old media influenced only specific areas, Lev Manovich, a professor of computer science and prominent author on Digital Humanities, underscores that the Internet and New Media: “have had impact on all levels of human communication and include its acquisition, manipulation, storing and distribution.”2 Since to negate the entire human interaction and utilising of the Internet seems too grandiose to be contained within the
scope of one essay, we shall limit ourselves to two specific topics, the topics of education and society and how both of them have been influenced by the properties of the Internet. Had there not been such network, how would our discourse about the future of education look like? Would it have been possible to avoid several inevitable issues regarding the future unemployment if there were no network to give rise to automatisation and outsourcing?

No Comments

Bourání klišé – aneb teorie webdesignu a její aplikace při návrhu responsivního webu

by admin on 01/18/2014

Update: Napsal jsem 160 stran o teorii a filosofii web designu na pozadí kreativity, designu a nových médií. Práci si můžete volně stáhnout na mém profilu academia.edu: https://goo.gl/7GS7PC

Na konci minulého roku jsem školil v Třebíči fundamentální vlastnosti moderního webdesignu. Třeba se vám použitá prezentace bude hodit. Pokud ano, budu jen rád.

No Comments

Design thinking jako proces pro inovace

by admin on 01/18/2014

Abstrakt:

V této práci definujeme pojem vyznačující filosofii myšlení a řešení problémů, který se souhrně nazývá Design Thinking. Dále naznačíme současné trendy, které toto „designové myšlení“ aplikují mimo původní kontext inženýrství a kreativního odvětví designu a obhajují použití této metodologie ke generování inovací napříč mnoha obory. Nakonec se pokusíme zodpovědět, zda Design Thinking zůstane i v blízké budoucnosti relevantní a bude mít tolik přízně mezi designéry, manažery a učitely, jaké se nyní těší.

Úvod:

„Every child is an artist, the problem is staying an artist when you grow up“ ― Picasso

Kreativita je schopnost, které se inherentně těší každé dítě. Děti kreslí, zpívají, tancují a vymýšlejí leckdy absurdní příběhy. Všechny vyjmenované činnosti a samozřejmě mnohé další jsou jasnými znaky tvořivého myšlení, procesu, který je pro nás vrozený, ergo přirozený. Přesto po dosažení určité věkové hranice lze nalézt početnou skupinu lidí, kteří o sobě tvrdí, že býti kreativními je pro ně velmi obtížné, ne-li nemožné. Kdy a proč tedy nastává onen zlomový životní okamžik, kdy se skutečně zdá, že někteří z nás jsou zdánlivě neschopni oddávat se kreativnímu myšlení?

No Comments