Archived posts in ' "Technology"

Back home

Je design umění nebo technologie?

04/13/2015

Bauhaus integroval umění a technologii, aby vychovával společensky užitečné designéry připravené pro požadavky trhu. Jednalo se ale o staronové spojení, mohli bychom říci reunifikaci. Umění a technologie byly přinejmenším od dob renesance od sebe odtrženy. Oba obory si vytvořily své vlastní metody a kulturu. Zatímco věda byla založená na racionálních postupech, kvantifikovatelných a „tvrdých“ empirických datech, umění zdůrazňovalo subjektivitu, interpretaci a estetično. Průmyslová revoluce toto odtržení jen umocnila; především se svou filosofií dělby práce a představou, že výrobu lze rozkouskovat na menší části, které lze jednotlivě optimalizovat. Tříštění výroby a návrhu dovedl do dokonalosti Henry Ford, který proslul svým prvním modelem T. Ford aplikoval vědecké myšlení na továrenský management; zavedl standardizaci všech kroků a částí, které vedly k montáži výsledného automobilu. Každý pracovník měl vyhrazené místo a specializaci u pásu, kde by jakékoliv narušení předem daných kroků zpomalilo celou výrobu. Dokážeme si tak představit, jakým neexistujícím prostorem pro invenci a kreativitu byl u pásu každý pracovník (ne)vybaven.

No Comments

Jak a proč design?

04/13/2015

V českém jazyce je slovo design chápáno konotací, která vyjadřuje estetické hodnoty či kvality popisovaného objektu. Tedy, pokud je něco designové, většina podvědomě tím cítí, že do výroby onoho objektu bylo vloženo něco navíc. To navíc je um a umělecký talent odborníka-designéra. V angličtině ale stejné slovo vyjadřuje také jakýkoliv návrh, plán či tvorbu. Nicméně „design“ v obou jazycích vždy implikuje, že za návrhem či tvorbou se skrývá tvůrce.

Z historického hlediska můžeme design vidět jako činnost, která „spočívá v navrhování věcí utvářející prostor našeho bytí“. Lze jej ale interpretovat nejen jako historii objektů, ale také jako historii určitého druhu myšlení — designového myšlení.

No Comments

Design thinking jako proces pro inovace

01/18/2014

Abstrakt:

V této práci definujeme pojem vyznačující filosofii myšlení a řešení problémů, který se souhrně nazývá Design Thinking. Dále naznačíme současné trendy, které toto „designové myšlení“ aplikují mimo původní kontext inženýrství a kreativního odvětví designu a obhajují použití této metodologie ke generování inovací napříč mnoha obory. Nakonec se pokusíme zodpovědět, zda Design Thinking zůstane i v blízké budoucnosti relevantní a bude mít tolik přízně mezi designéry, manažery a učitely, jaké se nyní těší.

Úvod:

„Every child is an artist, the problem is staying an artist when you grow up“ ― Picasso

Kreativita je schopnost, které se inherentně těší každé dítě. Děti kreslí, zpívají, tancují a vymýšlejí leckdy absurdní příběhy. Všechny vyjmenované činnosti a samozřejmě mnohé další jsou jasnými znaky tvořivého myšlení, procesu, který je pro nás vrozený, ergo přirozený. Přesto po dosažení určité věkové hranice lze nalézt početnou skupinu lidí, kteří o sobě tvrdí, že býti kreativními je pro ně velmi obtížné, ne-li nemožné. Kdy a proč tedy nastává onen zlomový životní okamžik, kdy se skutečně zdá, že někteří z nás jsou zdánlivě neschopni oddávat se kreativnímu myšlení?

No Comments