Archived posts in ' "design"

Back home

Kód jako materiál pro (web) design: Proč se web designéři musí naučit kódovat?

05/11/2015

Tento text je součástí jiné práce. Myšlenky referující k předchozímu textu tak nemusí být jasné. Článek bude co nejdříve vhodně přepsán pro potřeby mého blogu.

V mnoha komentářích o designu jsme upřednostňovali tezi, že na design je vhodné se dívat jako na proces a také druh myšlení. Ptáme-li se ale, v co myšlenky designového myšlení vyúsťují, musíme nepochybně říci, že v mnoha oborech designu je finálním stádiem takového myšlení produkt. Stačí se podívat na průmyslový design nebo architekturu jako prototypické příklady, kde během designového procesu probíhá tvarování materiálu v budoucí produkt. S jakým materiálem ale pracují obory, jejichž výsledky nacházíme v digitálním univerzu? Jinými slovy, s jakým materiálem pracují digitální designéři, mezi které řadíme web designéry i interakční designéry, a je pro ně nutností tento materiál znát? Na první otázku je odpověděť jednodušší: designovým materiálem v digitálním prostřed je kód, tedy software. Druhá otázka vyžaduje trocha zamyšlení.

No Comments

Role designéra v post-industriální době

04/27/2015

Pokud technologie ovlivňuje praxi designu, totéž lze říci o jejím vlivu na společnost, neboť v technologických převratech nacházíme základy revolucí ve struktuře společnosti. To je aspoň teze Daniela Bella, jednoho z nejvýznamějších sociologů 20. století a autora knihy The Coming of Post-Industrial Society1)BELL, The coming of post-industrial society: a venture in social forecasting. V této knize z roku 1973, tedy přibližně dvacet let před tím, než neznámý pracovník CERNu dostane nápad spojit technologii hypertextu a sítě Internet, Bell rozpoznává, že informace a teoretické znalosti mají ve společnosti a ekonomice čím dál tím větší vliv a hodnotu. Bell vidí tento vzrůstající důraz na imateriální kapitál jako pokračování procesu, ve kterém technologie přispívá k racionalizaci a vyšší produktivitě práce2)WEBSTER, Theories of the information society, s. 39, jež následně ovlivňuje dominantní typ pracovních příležitostí. Jako tři hlavní milníky tohoto procesu můžeme vidět období před průmyslovou revolucí, průmyslovou revoluci samotnou a období, ve kterém bychom se měli nacházet nyní; období, které vychází a následuje průmyslovou (industriální) revoluci — post-industriální doba.

Poznámky   [ + ]

1. BELL, The coming of post-industrial society: a venture in social forecasting
2. WEBSTER, Theories of the information society, s. 39
No Comments

Je design umění nebo technologie?

04/13/2015

Bauhaus integroval umění a technologii, aby vychovával společensky užitečné designéry připravené pro požadavky trhu. Jednalo se ale o staronové spojení, mohli bychom říci reunifikaci. Umění a technologie byly přinejmenším od dob renesance od sebe odtrženy. Oba obory si vytvořily své vlastní metody a kulturu. Zatímco věda byla založená na racionálních postupech, kvantifikovatelných a „tvrdých“ empirických datech, umění zdůrazňovalo subjektivitu, interpretaci a estetično. Průmyslová revoluce toto odtržení jen umocnila; především se svou filosofií dělby práce a představou, že výrobu lze rozkouskovat na menší části, které lze jednotlivě optimalizovat. Tříštění výroby a návrhu dovedl do dokonalosti Henry Ford, který proslul svým prvním modelem T. Ford aplikoval vědecké myšlení na továrenský management; zavedl standardizaci všech kroků a částí, které vedly k montáži výsledného automobilu. Každý pracovník měl vyhrazené místo a specializaci u pásu, kde by jakékoliv narušení předem daných kroků zpomalilo celou výrobu. Dokážeme si tak představit, jakým neexistujícím prostorem pro invenci a kreativitu byl u pásu každý pracovník (ne)vybaven.

No Comments

Jak a proč design?

04/13/2015

V českém jazyce je slovo design chápáno konotací, která vyjadřuje estetické hodnoty či kvality popisovaného objektu. Tedy, pokud je něco designové, většina podvědomě tím cítí, že do výroby onoho objektu bylo vloženo něco navíc. To navíc je um a umělecký talent odborníka-designéra. V angličtině ale stejné slovo vyjadřuje také jakýkoliv návrh, plán či tvorbu. Nicméně „design“ v obou jazycích vždy implikuje, že za návrhem či tvorbou se skrývá tvůrce.

Z historického hlediska můžeme design vidět jako činnost, která „spočívá v navrhování věcí utvářející prostor našeho bytí“. Lze jej ale interpretovat nejen jako historii objektů, ale také jako historii určitého druhu myšlení — designového myšlení.

No Comments