Bakalářka: Teorie web designu na pozadí kreativity, designu a nových médií

by admin on 07/22/2015

Prezentuji zde výsledky svého akademického bádání, kde jsem se snažil vytvořit první skutečnou teorii web designu, ve které teoreticky a filosoficky analyzuji web design jako designový obor, kreativní činnost a obor, který navrhuje výsledky pro Web, tedy dle filosofie nových médií prototypické nové médium.

Pokud se nebojíte akademické řeči, zde mám pro vás i abstrakt práce:

No Comments

Fotbal, poezie, kvóty

by admin on 07/3/2015

Kvóty, kvóty, kvóty. Jak by náš svět byl lepším místem pro živobytí slušných rodin a „stereotype-free“ myslí všech našich obyvatel! Jak skvěle by naše planeta z vesmíru vypadala, kdyby se po ní procházeli pouze štíhlí lidé, bez vrásek, od země po hlavu vysocí rovných a krásných stopětaosmdesát centimetrů, oválných obličejů, modrých očí a bloňdatých kadeří. A nezapomeňme na světlou pleť! Bylo by lépe? Byla by to utopie či dystopie? Odpověď záleží nejen na (literárním) vkusu, ale také na touze po tom hojně citovaném slůvku: diversitě, čili rozmanitosti v našem krásném západoslovanském jazyce.

Snad každý člověk s ne zcela ubroušeným předním lalokem mozkovým odpoví, že taková představa reality je sice snem některých extremistů, ale pro ostatní je to velmi nepříjemnou a nebezpečnou myšlenkou. A mají pravdu, nejen, že z ryze technicko-vědeckého pohledu bychom jako lidstvo brzy vymřeli, neboť by nám chyběla genetická rozmanitost, ale rozmanitost dělá z naší planety to, čemu říkáme lidský domov: jednotvárnost, monolitičnost, kopírování připisujeme chladným, bezcitným robotům, industriální logice továrenské práce či podprůměrným umělcům, ale rozhodně se nejedná o popis vlastností, které bychom považovali za žádané. Chceme-li diversitu, měli bychom ji ale přijmout se vším všudy, tedy i s jejími negativními dopady.

No Comments

Richard Feynman IQ test myth

by admin on 05/21/2015

It has been intermittently reported on various blogs, including Quora, that the great theoretical physicist (and the physicist’s physicist) Richard Feynman was tested suprisingly low on his IQ test: just 124. One has to be immediately suspicious about this number. First, nowhere has ever been specified what kind of test it was, what subtests it comprised and what was the ceiling of the test. One can presume that testing such a high-powered physicist would require high-ceiling tests, at least for the math section. Again and again am I disappointed by the quality of answers on Quora where the users (furtively obsessed with their own IQ scores) are not willing to ponder for a while about the legitimacy of the mentioned score and cite the number as a dogma (or is it because Wikipedia says so?).

I turned to a psychometrist and physicist himself Stephen Hsu whether he has anything to say about Feynman’s IQ score. Here is the quote taken from his well-know blog, which I recommend dearly:

No Comments

User Experience Design: Zážitky nelze designovat

by admin on 05/19/2015

Žádný zážitek nelze garantovat; zážitky nelze designovat, designéři však mohou designovat pro zážitky.

První použití slovního spojení se nejspíše nachází v příspěvku Interface as Mimesis v knize User Centered System Design — New Perspectives on Human-Computer Interaction.1)LAUREL, Interface as Mimesis, s. 79 V moderním slova smyslu je použil až Don Norman v roce 1995, když pracoval jako HCI výzkumník ve společnosti Apple. Sám Norman v rychlém emailu odpovídá na dotaz, odkud se pojem UX vynořil:

„Vymyslel jsem tento termín, protože jsem považoval HCI a použitelnost jako příliš omezující: chtěl jsem pokrýt všechny aspekty lidského prožívání se systémem, včetně průmyslového designu, grafiky, interface, fyzické interakce a manuálu.“2)MERHOLZ, Whither “User Experience”?

Norman dodává:

„Od té doby se termín tak rozšířil, že začíná ztrácet svůj význam“3)Tamtéž

Norman si stěžoval na vyprazdňování významu tohoto termínu okolo roku 1998. Co UX znamená, případně by měl znamenat dnes?

Poznámky   [ + ]

1. LAUREL, Interface as Mimesis, s. 79
2. MERHOLZ, Whither “User Experience”?
3. Tamtéž
No Comments

Kód jako materiál pro (web) design: Proč se web designéři musí naučit kódovat?

by admin on 05/11/2015

Tento text je součástí jiné práce. Myšlenky referující k předchozímu textu tak nemusí být jasné. Článek bude co nejdříve vhodně přepsán pro potřeby mého blogu.

V mnoha komentářích o designu jsme upřednostňovali tezi, že na design je vhodné se dívat jako na proces a také druh myšlení. Ptáme-li se ale, v co myšlenky designového myšlení vyúsťují, musíme nepochybně říci, že v mnoha oborech designu je finálním stádiem takového myšlení produkt. Stačí se podívat na průmyslový design nebo architekturu jako prototypické příklady, kde během designového procesu probíhá tvarování materiálu v budoucí produkt. S jakým materiálem ale pracují obory, jejichž výsledky nacházíme v digitálním univerzu? Jinými slovy, s jakým materiálem pracují digitální designéři, mezi které řadíme web designéry i interakční designéry, a je pro ně nutností tento materiál znát? Na první otázku je odpověděť jednodušší: designovým materiálem v digitálním prostřed je kód, tedy software. Druhá otázka vyžaduje trocha zamyšlení.

No Comments

Role designéra v post-industriální době

by admin on 04/27/2015

Pokud technologie ovlivňuje praxi designu, totéž lze říci o jejím vlivu na společnost, neboť v technologických převratech nacházíme základy revolucí ve struktuře společnosti. To je aspoň teze Daniela Bella, jednoho z nejvýznamějších sociologů 20. století a autora knihy The Coming of Post-Industrial Society1)BELL, The coming of post-industrial society: a venture in social forecasting. V této knize z roku 1973, tedy přibližně dvacet let před tím, než neznámý pracovník CERNu dostane nápad spojit technologii hypertextu a sítě Internet, Bell rozpoznává, že informace a teoretické znalosti mají ve společnosti a ekonomice čím dál tím větší vliv a hodnotu. Bell vidí tento vzrůstající důraz na imateriální kapitál jako pokračování procesu, ve kterém technologie přispívá k racionalizaci a vyšší produktivitě práce2)WEBSTER, Theories of the information society, s. 39, jež následně ovlivňuje dominantní typ pracovních příležitostí. Jako tři hlavní milníky tohoto procesu můžeme vidět období před průmyslovou revolucí, průmyslovou revoluci samotnou a období, ve kterém bychom se měli nacházet nyní; období, které vychází a následuje průmyslovou (industriální) revoluci — post-industriální doba.

Poznámky   [ + ]

1. BELL, The coming of post-industrial society: a venture in social forecasting
2. WEBSTER, Theories of the information society, s. 39
No Comments

Symptoms of the Aesthetic

by admin on 04/25/2015

Philosoper Nelson Goodman names the following four symptoms of the aesthetic1)MANOVIC, Lev. A language of New Media, s. 163:

  • Syntactic density
  • Semantic density
  • Syntactic repleteness
  • The ability to exemplify

 

Poznámky   [ + ]

1. MANOVIC, Lev. A language of New Media, s. 163
No Comments

Zápisky z: Lev Manovich – The Language of New Media (Principy nových médií)

by admin on 04/15/2015
    • Numerická reprezentace
      • všechny nová média jsou založena na digitálním kódu (ať už při vzniku nebo převodu z analogového zdroje)
        • Neomediální dílo lze formálně matematicky popsat
        • Neomediální díla lze algoritmicky měnit, upravovat
          • Médium je programovatelné
      • digitalizace: vzorkování a kvantifikace
      • ne všechna stará média jsou spojitá: film, tónové fotografie, tisk
      • Jaký je důvod toho, že nová média jsou spojitá?
        • Lidský jazyk je též spojitý
          • Pokud je základní komunikační nástroj spojitý, je možné očekávat, že další prostředky komunikace budou také spojité
        • Vychází se z logiky Fordismu, Industriální dělby práce, standardizace, montážní linky, kde výroby byla rozdělena na jednotlivé úkony, které šlo dobře optimalizovat a případně nahradit pracovníky
      • Nová média ale předjímají spíše logiku post-industriální společnosti
        • Kde média jsou tvořena na objednávku
    • Modularita
      • Princip fraktálnosti média
        • Kombinací nejmenších diskrétních prvků se tvoří větší a větší celku, přesto lze vždy upravit prvky na jakékoli úrovni
No Comments

Je design umění nebo technologie?

by admin on 04/13/2015

Bauhaus integroval umění a technologii, aby vychovával společensky užitečné designéry připravené pro požadavky trhu. Jednalo se ale o staronové spojení, mohli bychom říci reunifikaci. Umění a technologie byly přinejmenším od dob renesance od sebe odtrženy. Oba obory si vytvořily své vlastní metody a kulturu. Zatímco věda byla založená na racionálních postupech, kvantifikovatelných a „tvrdých“ empirických datech, umění zdůrazňovalo subjektivitu, interpretaci a estetično. Průmyslová revoluce toto odtržení jen umocnila; především se svou filosofií dělby práce a představou, že výrobu lze rozkouskovat na menší části, které lze jednotlivě optimalizovat. Tříštění výroby a návrhu dovedl do dokonalosti Henry Ford, který proslul svým prvním modelem T. Ford aplikoval vědecké myšlení na továrenský management; zavedl standardizaci všech kroků a částí, které vedly k montáži výsledného automobilu. Každý pracovník měl vyhrazené místo a specializaci u pásu, kde by jakékoliv narušení předem daných kroků zpomalilo celou výrobu. Dokážeme si tak představit, jakým neexistujícím prostorem pro invenci a kreativitu byl u pásu každý pracovník (ne)vybaven.

No Comments

Jak a proč design?

by admin on 04/13/2015

V českém jazyce je slovo design chápáno konotací, která vyjadřuje estetické hodnoty či kvality popisovaného objektu. Tedy, pokud je něco designové, většina podvědomě tím cítí, že do výroby onoho objektu bylo vloženo něco navíc. To navíc je um a umělecký talent odborníka-designéra. V angličtině ale stejné slovo vyjadřuje také jakýkoliv návrh, plán či tvorbu. Nicméně „design“ v obou jazycích vždy implikuje, že za návrhem či tvorbou se skrývá tvůrce.

Z historického hlediska můžeme design vidět jako činnost, která „spočívá v navrhování věcí utvářející prostor našeho bytí“. Lze jej ale interpretovat nejen jako historii objektů, ale také jako historii určitého druhu myšlení — designového myšlení.

No Comments